Hlíza červená řepa je jedním z nejnebezpečnějších škůdců v zemi. Nachází se jak ve výrobních oborech, tak v malých soukromých oblastech.
Hlístice mohou obývat a rozmnožovat velké množství rostlin, zejména na všech druzích řepy, ředkviček, zelí, hořčice, špenátu, řepky, rutabaga a tuřín. Zároveň existují rostliny, které nejsou vhodné pro život parazitárního organismu. Tyto plodiny zahrnují: chřest, hlávkový salát, rajčata, tabák, meloun, okurky, vodní melouny, brada, mák, konopí, mrkev, brambory, fazole, pohanka, slunečnice, hrášek, fazole, vika, jetel, čekanka, lilek, cibule , oves, proso, ječmen, pšenice, žito, kukuřice, vojtěška, lupina.
Vývoj a šíření řepné nematody je podporováno mnoha druhy plevelů. Přibližně 235 druhů z 28 rostlin jsou nositeli parazita a potenciálním zdrojem hromadění jeho cyst v půdě.![](http://img.tomahnousfarm.org/img/ferm-2020/15027/image_3VJS5BrR3Eo.jpg)
Hlístice jsou rozšířené v oblastech Ukrajiny, kde plodiny řepy zabírají největší oblasti: v regionech Vinnitsa, Sumy a Cherkasy.
Boj proti tomuto parazitu je velmi obtížný, protože má cystovou fázi, která je spolehlivým útočištěm před nepříznivými faktory prostředí. Nejúčinnější jsou agrotechnická opatření ke zlepšení půdy. Tři roky před setím řepy lze infikovaná pole očistit od hlístice pěstováním plodin, které jsou rezistentní vůči parazitu. Metody chemické kontroly se používají pouze v případě, že poškození půdy je 700 larev na 100 cm2.![](http://img.tomahnousfarm.org/img/ferm-2020/15027/image_dzYnN233SeOKB0Tcs.jpg)