Turkmenští zemědělci, kteří pěstují bavlnu, si stěžují na nedostatek vody pro zavlažování.

Podle obyvatel Jeyhunského zemědělského sdružení Chardzhevského etrapu v provincii Lebap byla kultura ihned po setí opuštěna a kvůli nedostatku vody nebyla vůbec zpracována.

V průběhu let nikdo nevyčistil zavlažovací kanály, podél nichž voda teče z řeky Amu Darya. Nyní, i když do nich vnikne voda, se nemůže dostat na pole.

Kultivované oblasti ve vesnicích Balykçy, Araplar, Uçbaş a Esgiler byly také ponechány bez vody. Podle agronomů sdružení je situace vážná. Podle obyvatel obce Uchbash se bavlna v běžných dobách začíná sklízet v srpnu, ale letos to nemusí být plodina.

Obyvatelé z výše uvedených osad se s vysvětlením situace obrátili na místní úřady, konkrétně na náměstek khyakima provincie Lebap pro zemědělství, na khyakilika z Chardzhevsky etrap, na Archinlik (místní úřad).

Řekli, že pokud země nedostanou vodu, nebylo by možné splnit státní pořádek pro dodávku bavlny. Úřady však ani na okresní, ani na regionální úrovni nepomohly k vyřešení problému. Zavlažovače mají také problémy s zavlažováním. Po sklizni okupovali půdu dalšími plodinami, jako jsou zelenina, zelenina a kukuřice.

Je pozoruhodné, že problém vlastníků půdy není nedostatek vody, nýbrž zničení zavlažovacích kanálů. Jejich zanášené kanály neumožňují průchod vlhkosti a hromadí se na pozemcích poblíž Amu Darya. Některá pole tak trpí suchem a jiná povodněmi.

Místní a regionální orgány zároveň tento globální problém zemědělství v Turkmenistánu nevyřeší. Mezitím zemědělská zemědělská produkce v zemi klesá. Podle zdroje kroniky v Turkmenistánu sklidili v roce 2018 místní zemědělci polovinu bavlny a třikrát méně pšenice, než bylo oznámeno.